HLAVNÍ SOUTĚŽ CELOVEČERNÍCH FILMŮ
Devět celovečerních snímku soutěže, které jsou letos doplněny o dokumentární žánr, vyprávějí důležité příběhy o mladé gueer generaci, dynamice rodinných vztahů a vnitřním boji postav.
Podmanivá gay odysea Hic vykresluje rigidnost monogamie jako omezení, které nedovoluje zakusit opravdovou slast. Podlehnutí fetiši někomu prospěje, pro patnáctiletého mladíka ve filmu Lovec znamená pád do temné spirály.
Dokument Navždy Amber a hrané snímky Nic ve zlým a Jedna z tisíce přibližují kaleidoskopický svět mladé queer generace. Přestože pochází z rozdílných prostředí, všechny spojuje motiv konfrontace s kolosem nastavených procedur moderní společnosti.
Ve středu road-movie Lola a dokumentu Děvčátko naopak stojí cis-identita vedlejších postav, která je ve své křehkosti kontrastně zachycena skrze intimní příběhy trans dívek.
Sebepřijetí není jednoduchý proces a v našem tápání jsme často zavaleni představami okolí, které se stále dokola ptá, kdo jsme. Podobnou otázku si klade jak hrdinka snímku Make up, tak David z filmu Minjan.
Před dvěma lety vznikla naše distribuční značka Queer kino. Od té doby se nám podařilo přinést současnou queer kinematografii do kin ve velkých městech i obcích se sotva několika tisíci obyvatel. Jen v letošním roce jsme uvedli tři nové snímky – Dokud se tančí, Lola a Léto v Kreuzbergu.
Belgicko-francouzská road movie Lola bude uvedena v hlavní soutěži, zatímco sekce Queer Kino uvádí přinese diváky milovaný snímek Dokud se tančí, či nejnovější filmový přírůstek Léto v Kreuzbergu. Snímek Levana Akina Dokud se tančí, který tepe v rytmu gruzínské hudby a rodící se lásky, promítáme v rámci speciální projekce, jelikož na loňském festivalu vyhrál diváckou cenu.
Dílo mladé německé režisérky Leonie Krippendorff Léto v Kreuzbergu vypráví příběh o čtrnáctileté Noře, která začne vykukovat z dětského světa a zažije první lásku, na níž si je lehké vytvořit závislost. A připomeneme si i kanadské drama Xaviera Dolana Matthias a Maxime.
Pochopení, empatie, nalezení vlastního hlasu, ale i bolestivý proces hojení šrámů. To je výběr z témat sedmi bloků letošní soutěže krátkých filmů. Ať už je svět růžový, barevný, nebo moc reálný, stejně to nezaručí, že jsou všichni stejně přijímání. O tom vypráví animovaný blok Probudím se barevně i trans blok Díváš se skrze mě.
Protagonistky lesbického bloku Na pokraji nervového zhroucení se snaží balancovat na tenké hraně psychického zdraví. Někdy uklidní pár slov, jindy je třeba se vybít trochu netradičním způsobem. Správně zvolená terapie může zachránit, ale co dělat, když vnější tlak už nejde vydržet? S tím se pokusí vypořádat hrdinové gay bloku Utržený ze řetězu.
O důležitosti bezpečného prostoru, ať už je tvořen čtyřmi stěnami, nebo objetím nejbližších, vypráví dokumentární blok Malá bezpečná místa. Ačkoli by takovým místem měl být i domov, není tomu tak vždy. S rodinou, která zanechává šrámy na duši, se potýkají hrdinové a hrdinky bloku To přebolí.
Zakázané radosti zase dávají nakouknout do nejutajovanějších představ, které pomalu vyplouvají na povrch.
Podmínkou úspěšného zotavení je porozumění minulosti. Tři dokumenty tak nahlížejí makroskopicky či skrze intimní výpovědi na milníky queer historie a jejich vliv na řešení problémů. Mnoho z nich totiž trvá dodnes, včetně diskriminace, chybějící rovnoprávnosti nebo stigmatizace členů LGBTQ+ komunity. Využijme pohled zpět k nastavení pravidel do budoucna.
Snímek Před Stonewallem přináší obraz gay a lesbické komunity minulého století a zachycuje svébytnou kulturu, která si musela svou pozici tváří v tvář rigidním pravidlům většinové společnosti tvrdě vybojovat.
Jak přežít mor se vrací do 80. let, kdy v západním světě propukla epidemie AIDS. Dokument zachycuje protestní aktivity skupin, které rozšiřovaly povědomí o rizicích nemoci a provokativními metodami upozorňovaly na diskriminaci sexuálních menšin.
Od historických milníků se v dokumentu Neviditelné lásky dostáváme k intimnímu portrétu vztahů ve starší generaci gayů a leseb. Mnozí totiž vlivem společenských proměn prožívají klidný vztah až během svého stáří.
Retrospektiva letos připomene čtyři ikonické snímky queer kinematografie a prozkoumá, co se stane, když se člověk nechá uvěznit do sešněrovaných pravidel společenských rituálů.
Dívky v uniformách jsou příběhem o dospívání a první lásce. Nese s sebou sebedestruktivní zklamání i naději na lásku, která nebude podmíněna závislostí ani požadavkem zpovídat se ostatním. Dokument Perverzní není homosexuál, ale společnost, v níž žije konfrontuje publikum se všemi myslitelými stereotypy, které si o gay menšině utváří. Nejlepší obranou totiž není stereotypy ignorovat, ale hravě je podvracet a ukazovat ve vší absurditě.
Senzuální Dobrá práce z prostředí francouzský legií naopak obnažuje rigidní schémata hluboce zakořeněná v armádě i naší společnosti. Zotavení totiž není možné bez přiznání, že jsme nemocní. Excentrický muzikál Pacient nula pak skrze hudební čísla poukazuje na nešvar stigmatizace nemocných. Přiřadit část obyvatel do balíčku “ti špatní” je totiž snazší, než podat pomocnou ruku.
Některé snímky se vymykají tradičním dramaturgickým škatulkám, a proto jsme jim letos vytvořili samostatnou kategorii. Kriticky přehodnocují diskurz a status quo kolem queer témat, bez čehož by zotavení nebylo možné.
Léčit společnost – ne jednotlivce. Ale jak? Nepřímo na to odpovídá česká dokusérie Trans*, která širokému publiku představí příběhy pěti trans a nebinárních lidí. Mezi řádky své odpovědi ukryl také dramaturgický tým LGBT Film Festivalu, který pro nás vybíral z polské krátkometrážní produkce.
Další dva bloky krátkých filmů vás vezmou na místa, o kterých jste možná ani nevěděli. Selekci z vlastní tvorby představí mistr syrové intimity, režisér Jan Soldat. Hostující kurátorka a sex edukátorka Anna Wim ukáže, jak se podoby intimity mění v dobách OnlyFans.
Lesbické popkulturní archetypy a sporné fenomény, které jsou s nimi spojené, přezkoumá snímek Queering the Script. Dokument Code of the Freaks zas odhalí schematické postupy, které filmaři tradičně aplikují na postavy lidí s postižením.
