Vítězem Mezipater je autobiografické drama Neodcházej
15 lis 2012
Snímek Neodcházej reprezentuje novou vlnu naturalismu v gay filmu, nevyhýbá se palčivým tématům a zobrazuje gay vztahy takové, jaké jsou.
O nejlepším filmu 13. ročníku Queer filmového festivalu Mezipatra rozhodla tříčlenná mezinárodní porota. Stal se jím americký nezávislý film Neodcházej (Keep the Lights On, 2012) režiséra a scenáristy Iry Sachse.
Na naturalistickém dramatu Neodcházej porota ocenila „decentní použití filmové řeči a uvěřitelné herecké výkony hlavních představitelů, jejichž postavami zmítá bouřlivý osmiletý vztah plný vzletů a pádů." Silně autobiografický snímek Neodcházej momentálně sbírá nadšené ohlasy po celém světě, aplauduje mu kritika, spokojeni jsou i diváci. Sonda do vztahu neurotického filmaře Erika a nevyzpytatelného právníka Paula získala cenu Teddy za nejlepší queer hraný film na letošním festivalu Berlinale.
„Před filmy v hlavní soutěži klobouk dolů. Každý byl jiný, každý byl mimořádně zdařilý. Nakonec jsme se rozhodli ocenit Neodcházej. Nejedná se sice o nic šokujícího či objevného, klasická filmová řeč tu ale je hlavním triumfem," míní člen hlavní poroty a držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého Mark Ther. V porotě s ním ještě zasedla filmová kritička Cerise Howard a režisér Kaveh Daneshmand.
Film Neodcházej oceňuje i ředitel festivalu Aleš Rumpel: „Je to takový druhý Víkend (vítěz Divácké ceny z loňského roku), čili miláček publika i kritiky. Reprezentuje novou vlnu naturalismu v gay filmu, nevyhýbá se palčivým tématům a zobrazuje gay vztahy takové, jaké jsou. Ira Sachs navíc Mezipatrům poslal velmi osobní videovzkaz."
Neodcházej ale nebude dnes večer jediným oceněným dílem. Zvláštní uznání Hlavní poroty si vysloužily nekonvenční dánsko-švédské Hlemýžďky režiséra Estera Martina Bergsmarka. „Film inovativně boří hranice žánrů, maže rozdíl mezi filmem a videoartem," přibližuje Ther.
Tříčlenná studentská porota potom tradičně udělila cenu za nejlepší krátký film. Rozhodla se pro srbsko-německý film Dont brejk maj Turbofolk hart, protože je „hravý, i když vykresluje nesnášenlivost, jež trestá jednotlivce za jakékoli svobodné rozhodnutí vzpírající se tradicím." Zvláštní uznání putuje k filmu Tsuyako.
