Pornomelancholie / Pornomelancolía

Být pornohercem se může zdát jako ideální práce. Spousta peněz a sexu, kolegové kamarádi, se kterými můžete probrat cokoli. A když máte režiséra s fantazií, tak si jeden měsíc hrajete na farmě v historických kostýmech na revolucionáře a další měsíc rozjímáte v poetické scéně inspirované Buñuelem. Nebo ne? Lalo Santos byl pornfluencerstvím fascinován ještě jako dělník v továrně, kdy sdílel na sítích své nahé fotky. Při natáčení se štábem ale narazil na své limity nejen kvůli pocuchanému psychickému zdraví. Přesouvá se tak do svobodnější sféry OnlyFans, ale v soukromí deprese přetrvává. Observační dokument z Argentiny bere pornografii jako výchozí bod pro zobrazení rozporu mezi veřejným životem na sítích a soukromým osamělým pocitem, který žádný group sex nezahojí. Film byl úspěšně uveden na mnoha světových festivalech a ze San Sebastianu si odvezl Cenu za nejlepší kameru.

18+